Terénní zkouška stanovení objemové hmotnosti membránovým objemoměrem je metoda používaná v geotechnickém inženýrství k určení objemové hmotnosti (nebo též objemové hustoty) zemin na staveništích nebo v terénu. Tato zkouška je základním krokem při posuzování zemin pro různé inženýrské účely, jako je například návrh základů, stabilizace svahů nebo plánování úprav terénu.

Membránový objemoměr je zařízení používané k provedení této zkoušky. Jedná se o speciální nádobu s membránou na dně a měřidly, která umožňují přesné měření objemu zeminy, který je do ní uložen. Princip spočívá v tom, že membrána odděluje vzorek zeminy od okolního vzduchu a zajišťuje, že je vytvořen uzavřený prostor pro přesné měření objemu zeminy.

Postup terénní zkoušky stanovení objemové hmotnosti membránovým objemoměrem  zahrnuje následující kroky:

1. Příprava místa a vzorku zeminy: Na místě, kde se má provést zkouška, se vybere reprezentativní vzorek zeminy. Tento vzorek se umístí do membránového objemoměru.
2. Měření objemu zeminy: Vzorek zeminy se pečlivě umístí do membránového objemoměru, přičemž se zajišťuje, aby byl uzavřený vzduchem. Objem zeminy se poté přesně změří pomocí měřidel na objemoměru.
3. Vážení vzorku: Po změření objemu se vzorek zeminy obvykle odstraní z objemoměru a zváží se, aby byla určena hmotnost vzorku.
4. Výpočet objemové hmotnosti: Objemová hmotnost zeminy se vypočítá jako poměr hmotnosti vzorku k jeho objemu. Výsledná hodnota poskytuje informaci o hmotnosti zeminy na jednotkovém objemu.

Terénní zkouška stanovení objemové hmotnosti membránovým objemoměrem je důležitá pro posouzení mechanických vlastností zeminy a jejího chování v různých inženýrských situacích.