Terénní zkouška měření podélných a příčných nerovností latí je metoda používaná v geodézii a inženýrské geodézii k určení nerovností povrchu terénu nebo povrchu stavby. Tato zkouška se zaměřuje na identifikaci podélných (vzdálenost ve směru pohybu) a příčných (vodorovných) nerovností na daném úseku terénu.

Latě jsou dlouhé pravítko nebo měřící nástroj, který se obvykle používá v geodézii. Tyto latě jsou vybaveny měřítkem, které umožňuje přesné měření délky a výšky.

Postup terénní zkoušky měření podélných a příčných nerovností latí zahrnuje následující kroky:

1. Příprava na zkoušku: Před provedením zkoušky je třeba připravit latě a další potřebné měřicí nástroje. Pokud je potřeba, latě se umístí na střední linii (osu) terénu, který se má měřit.
2. Měření podélných nerovností: Pomocí latě se měří vzdálenosti mezi různými body na povrchu terénu ve směru pohybu (podélně). To umožňuje identifikaci různých výškových úrovní a nerovností v terénu.
3. Měření příčných nerovností: Latě se používají také k měření vodorovných nerovností nebo odchylek od ideální roviny ve směru kolmém na směr pohybu (příčně). Tato měření jsou užitečná při posuzování rovinnosti povrchu terénu.
4. Záznam a analýza dat: Získaná data o podélných a příčných nerovnostech se zapisují a později zpracovávají. To může zahrnovat vytvoření profilu terénu, grafického zobrazení nerovností nebo další analýzy.

Terénní zkouška měření podélných a příčných nerovností latí je užitečný nástroj pro inženýrské úkoly, jako je plánování komunikací, stavba železničních tratí, úpravy terénu pro vodní hospodářství a mnoho dalších. Poskytuje důležité informace o charakteru terénu, které jsou klíčové pro navrhování a realizaci stavebních projektů.